Antibiotika vyřeší infekci, ale často rozhodí střeva. Dobrá zpráva: správně zvolená probiotika snižují riziko průjmu způsobeného antibiotiky o desítky procent. Ne všechna jsou ale stejná - záleží na konkrétním kmenu, dávce a načasování. Jako máma dvou dětí (Eliška a Lukáš) a člověk, co si v brněnské lékárně nejednou vyzvedával antibiotika, jsem si to párkrát vyzkoušela v praxi.

  • TL;DR: Sáhněte po kmenech s dobrými důkazy: Saccharomyces boulardii (kvasinka) a Lactobacillus rhamnosus GG (LGG). Začněte do 24-48 hodin od první dávky antibiotik, berte 2-3 hodiny po nich a pokračujte ještě 1-2 týdny po dobrání.
  • Dávky pro dospělé: S. boulardii 250-500 mg 1-2× denně; LGG 109-1010 CFU/den. Pro děti volte stejné kmeny, jen přiměřenou formu a nižší dávku podle věku.
  • U vysokého rizika C. difficile (vyšší věk, hospitalizace, širokospektrá ATB) zvažte S. boulardii. Pokud užíváte antifungální léky, kvasinku nechte být.
  • Nečekejte zázrak z jogurtu. Účinnost stojí na konkrétním kmenu a počtu živých kultur - čtěte etikety.
  • Pokud jste výrazně imunokompromitovaní nebo máte centrální žilní katétr, probiotika konzultujte s lékařem (u S. boulardii je to obzvlášť důležité).

Jak vybrat probiotika k antibiotikům: kmeny, důkazy, dávky

Když se ptáte „probiotika k antibiotikům“, jde hlavně o prevenci antibiotického průjmu (AAD) a zmírnění trávicích potíží. Nejsilnější oporu v datech mají konkrétní kmeny - ne obecné směsi „10 miliard kultur z 12 kmenů“ bez detailů.

Co říkají guidelines a přehledy studií:

  • Cochrane review (Goldenberg et al., aktualizace 2017-2020): probiotika snižují riziko AAD u dětí i dospělých přibližně o třetinu až polovinu (poměr rizik kolem 0,58). Nejlépe vycházejí S. boulardii a LGG.
  • Americká gastroenterologická asociace (AGA 2020): podmíněně doporučuje vybrané kmeny u lidí s vyšším rizikem AAD a C. difficile, pokud se začnou podávat brzy po nasazení antibiotik.
  • Evropská společnost klinické mikrobiologie a infekčních nemocí (ESCMID 2021): nedoporučuje rutinní podávání všem, kvůli heterogenitě studií; připouští přínos v konkrétních situacích a u konkrétních kmenů.
  • ESPGHAN (děti): pro prevenci AAD doporučuje LGG (109-1010 CFU/den) nebo S. boulardii (250-500 mg/den), ideálně začít co nejdříve.

Jinými slovy: nejde o to „nějaké probiotikum“, ale o přesný kmen a rozumnou dávku.

Rychlý výběr podle cíle:

  • Chci hlavně předejít průjmu při antibiotikách: LGG nebo S. boulardii.
  • Mám vyšší riziko C. difficile (věk 65+, hospitalizace, klindamycin, cefalosporiny, fluorochinolony): S. boulardii; dá se zvážit kombinace se laktobacilem.
  • Dítěti dělají ATB nevolnost a bolení bříška: LGG v dětské formě; pro menší miminka L. reuteri DSM 17938 (kapky).
  • Léčím Helicobacter pylori: L. reuteri DSM 17938 může snížit nežádoucí účinky eradikační terapie, i když nejde o „tvrdou“ prevenci AAD.

Typické dávky a praktické poznámky najdete v přehledové tabulce. Dávky u dětí přizpůsobte věku a formě (kapky, sáčky, kapsle). Pokud má dítě průjem už rozjetý, držte se spíš horní hranice doporučeného rozmezí - ale nepřekračujte maximum na příbalovém letáku.

Kmen / název Na co míří Typická dávka (dospělí) Typická dávka (děti) Kompatibilita s ATB Poznámky
Saccharomyces boulardii (CNCM I-745) Prevence AAD, riziko C. difficile 250-500 mg 1-2× denně 125-250 mg 1-2× denně (dle věku) Nezabíjí ho antibiotika; POZOR na antifungální léky Dobrá tolerance; vzácně riziko fungémie u těžce nemocných s katétrem
Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 53103) Prevence AAD u dětí i dospělých 109-1010 CFU/den 109 CFU/den Brát 2-3 h po dávce antibiotik Nejstudovanější bakteriální kmen pro AAD
Lactobacillus reuteri DSM 17938 Zmírnění NÚ při ATB, kojenci a malé děti 108-109 CFU/den 5-10 kapek/den (podle přípravku) Brát 2-3 h po ATB Dobrá volba u miminek (kapky)
Směsi Lacto/Bifido (např. B. lactis, L. casei) Podpora mikrobioty ≥109 CFU/den Podle přípravku Brát 2-3 h po ATB Účinek závisí na konkrétních kmenech; čtěte etiketu

Jak poznat kvalitní přípravek v regálu:

  • Je uveden přesný kmen (např. L. rhamnosus GG, ne jen „Lactobacillus rhamnosus“).
  • Jasně uvedený obsah živých kultur při expiraci (CFU) a doporučená denní dávka.
  • Smysluplná forma pro vás nebo dítě (kapsle, sáček, kapky) a rozumné skladování (část produktů chce lednici).
  • Bez zbytečných sladidel a barviv, pokud jste citliví.

Místní realita (ČR, 2025): většina lékáren v Brně i online má na skladě kvasinkové kapsle se S. boulardii a přípravky s LGG, často i v dětských verzích. Ceny se pohybují zhruba od 150 do 400 Kč podle velikosti balení a značky.

Jak je správně užívat: načasování, délka, chyby a co jíst

Jak je správně užívat: načasování, délka, chyby a co jíst

Načasování je půl úspěchu. Probiotika potřebují přežít a dostat se do střeva v kritickém okně, kdy antibiotika mění mikrobiotu.

  1. Začněte do 24-48 hodin od první dávky antibiotik. Nečekejte, až přijde průjem.
  2. Oddělte probiotikum od antibiotika o 2-3 hodiny. Výjimka: S. boulardii můžete vzít i ve stejnou dobu, ale oddělení ničemu neuškodí.
  3. Berte každý den po celou dobu antibiotik a pokračujte ještě 1-2 týdny po dobrání. U vysoce rizikových (např. po hospitalizaci) klidně 3-4 týdny.
  4. Jídlo: kapsle brát s lehkým jídlem nebo po jídle, ne s horkým nápojem. U dětí kapky smíchejte se studeným mlékem či vodou, ne s vařícím čajem.
  5. Skladování: držte se štítku. Některé produkty chtějí lednici, jiné jsou stabilní při pokojové teplotě.

Tři časté chyby, které řídí výsledky:

  • „Něco si vezmu, to je jedno co.“ Není. Účinnost je kmenově specifická.
  • „Vzal/a jsem si to občas.“ Potřebujete denní dávku. Nepravidelnost snižuje efekt.
  • „Stačí jogurt.“ Fermentované potraviny jsou fajn, ale nemají standardizované kmeny ani dávku pro prevenci AAD.

Co jíst, aby střeva přežila antibiotika ve zdraví:

  • Rozpustná vláknina: ovesné vločky, vařené brambory vychladlé (rezistentní škrob), luštěniny po troškách, banány spíš zelenější. Vláknina je palivo pro dobré bakterie.
  • Fermentované potraviny: kefír, kysané zelí, kimchi - spíš po dvou až třech dnech od začátku antibiotik a v malých porcích, ať nezhoršíte plynatost.
  • Dost tekutin a rehydratační roztok při průjmu (hlavně u dětí a seniorů).
  • Když berete tetracykliny nebo fluorochinolony, nedávejte je současně s mléčnými výrobky či vápníkem (ne kvůli probiotikům, ale kvůli vstřebávání antibiotika).

Praktický postup na ledničku (rychlá karta):

  • Den 1: nasazuji antibiotikum → za 2-3 h první dávka probiotika.
  • Každý další den: probiotikum držím 2-3 h za antibiotikem (nebo S. boulardii kdykoli).
  • Po dobrání antibiotik: probiotikum ještě 14 dní (u rizika C. difficile 3-4 týdny).
  • Jakmile přijde průjem: přidejte rehydratační roztok; u dětí sledujte počet mokrých plen/čůrání.

Tipy z praxe (ano, vyzkoušeno u nás doma): nastavte si budík na mobilu pro probiotikum „2 h po ATB“, u dětí použijte kapky místo kapslí a schovejte je do pár lžiček bílého jogurtu nebo jablečné výživy (ne horké!).

Speciální situace: děti, těhotenství, rizika, mini‑FAQ a co když už je pozdě

Speciální situace: děti, těhotenství, rizika, mini‑FAQ a co když už je pozdě

Děti: ESPGHAN doporučuje u prevence AAD hlavně LGG (109 CFU/den) nebo S. boulardii (125-250 mg 1-2× denně). Pro kojence bývá praktický L. reuteri DSM 17938 v kapkách. Pokud dítě už průjem má, sledujte hydrataci a snižte dávku vlákniny, než se stav zklidní.

Těhotenství a kojení: probiotika jsou obecně považována za bezpečná, ale studií je méně. V těhotenství berte ověřené kmeny v rozumných dávkách; pokud máte autoimunitu nebo jiné komplikace, poraďte se s gynekologem. U kojení je to zpravidla bez potíží.

Senioři a lidé s vyšším rizikem C. difficile: pokud jste 65+, po hospitalizaci, po delší ATB léčbě, nebo berete riziková antibiotika (klindamycin, cefalosporiny, fluorochinolony), zvažte S. boulardii a začněte co nejdřív. Sledujte stolici a teplotu; při bolesti břicha a horečce kontaktujte lékaře.

Kdo by měl být opatrný nebo probiotika vynechat:

  • Těžce imunokompromitovaní (chemoterapie, neutropenie, transplantace), pacienti s centrálním žilním katétrem, na JIP - hlavně pozor u S. boulardii (vzácné, ale popsané fungémie).
  • Lidé na antifungální léčbě (např. flukonazol): kvasinková probiotika se míjí účinkem.
  • Alergie na droždí/kvasinky: vyhněte se S. boulardii.

Mini‑FAQ:

  • Nezničí probiotika účinek antibiotik? Ne. Jen je berte s odstupem 2-3 hodiny, aby antibiotikum nezabilo bakterie v probiotiku.
  • Můžu si dát probiotika zároveň s antibiotikem? U S. boulardii ano. U bakteriálních kmenů raději s odstupem.
  • Jak dlouho je mám brát po dobrání ATB? Aspoň 1-2 týdny. Po těžší kúře nebo hospitalizaci klidně 3-4 týdny.
  • Stačí fermentované potraviny? Jsou fajn pro mikrobiotu, ale nemají klinicky ověřené dávky pro prevenci AAD.
  • Mám už průjem. Má smysl začínat teď? Ano. Přidejte rehydratační roztok, volte S. boulardii nebo LGG a sledujte zlepšení během 48-72 hodin.
  • Můžu brát dvě různá probiotika naráz? Můžete, ale není to nutně účinnější než správně zvolený jeden kmen ve správné dávce.

Scénáře a co dělat dál:

  • Užívám penicilin, bolí mě břicho, řidší stolice 2× denně: začněte LGG 109-1010 CFU/den, 2-3 h po ATB, k tomu rozpustná vláknina a hodně tekutin. Pokračujte 2 týdny po dobrání.
  • Jsem po operaci, nasazen ceftriaxon, 70 let, nemocnice: zvažte S. boulardii 250 mg 2× denně od prvního dne; sledujte teplotu a stolici. Při silných bolestech břicha a horečce vyhledejte lékaře kvůli riziku C. difficile.
  • Kojenec 6 měsíců na amoxicilinu a už má bolení bříška: L. reuteri DSM 17938 (kapky dle příbalového letáku) nebo LGG v dětské formě; rehydratační roztok při řidších stolicích.
  • Beru antimykotika (např. flukonazol) a antibiotika: S. boulardii vynechte, volte LGG s odstupem od ATB.
  • Mám laktózovou intoleranci: vyberte probiotikum bez laktózy a pomocných látek, které vám vadí.

Co když se stav zhoršuje: vysoká horečka, krev ve stolici, silné křeče v břiše, známky dehydratace (málo moči, závratě) - to už není na čekání. Zavolejte lékaře nebo jeďte na pohotovost. U dětí a seniorů jednejte rychleji.

Jak si ověřit informace: sledujte etiketu na přesný kmen a dávku, držte se příbalového letáku, a u nejistoty se ptejte lékárníka. Pokud máte chronickou nemoc nebo jste po nedávné hospitalizaci, proberte probiotika s ošetřujícím lékařem. O opodstatněnosti svědčí jména jako Cochrane, AGA, ESPGHAN - to jsou věrohodné zdroje, z nichž vychází doporučení výše.

Osobní poznámka na konec: u nás doma se osvědčilo začít brzo, držet pravidelnost a nebát se „nudně spolehlivých“ kmenů. Většinou tak antibiotický průjem vůbec nepřijde - a když už, je mírnější a kratší.