Když slyšíte o vitamínu D, napadne vás možná slunce a dobrá nálada. Ale málokdo tuší, co všechno se v těle začne dít, když tohoto vitamínu ubývá. Čísla z posledních let trochu děsí: až 80 % lidí ve střední Evropě má v zimě nebo na jaře nižší hladiny vitamínu D, než by bylo zdrávo. Přitom právě v těchto měsících se mohou nenápadné potíže přehoupnout do něčeho mnohem vážnějšího. Víte, že obyčejná únava, padání vlasů nebo časté nachlazení může signalizovat právě jeho nedostatek? Čtěte dál, pokud chcete vědět, jak si tělo o vitamín D říká a co hrozí, když ho neposloucháte.
Proč je vitamín D klíčový pro náš organismus
Vitamín D možná na první pohled vypadá jako další položka na dlouhém seznamu důležitých živin, ale jakmile se začtete do jeho účinků, pochopíte, že bez něj nic moc nefunguje, jak má. Hlavní slovo má přitom při řízení metabolismu vápníku a fosforu – zní to fádně, ale ve skutečnosti jde o základ pro zdraví kostí, zubů i svalů. Pokud děti nemají dostatek vitamínu D, nemohou správně růst a hrozí jim rachitida – měknutí kostí. U dospělých je rizikem osteoporóza, tedy řídké a lámavé kosti. Ale tím náš příběh nekončí.
Další oblast, kde se vitamín D ukazuje jako nečekaný bojovník, je naše imunita. Za posledních dvacet let vědci v Norsku, Kanadě i Izraeli přišli na to, že nízké hladiny vitamínu D znamenají větší náchylnost k infekcím horních cest dýchacích, včetně chřipky. A pozor, podle nedávných zjištění z Masarykovy univerzity dokáže dostatek vitamínu D zmírnit i průběh virových nákaz.
Není ale jenom o obranyschopnosti a kostech. Vitamín D zodpovídá i za správné fungování svalů, ovlivňuje buněčný růst a dokáže tlumit záněty v těle. Lidé s dlouhodobým nedostatkem tohoto vitamínu častěji trpí únavou, větším rizikem srdečních onemocnění i psychickými potížemi. Jeho úloha v prevenci rakoviny je stále předmětem výzkumů, ale právě chybějící vitamín D byl zaznamenán u vyšším procentu lidí s nádory tlustého střeva, prsu nebo prostaty. Pokud to shrneme, málokterý jiný vitamín má takový záběr a tak silný dopad na běžný život.
Jak poznat, že vám vitamín D opravdu chybí
Možná čekáte typické jasné znamení jako horečku nebo vyrážku, bohužel nedostatek vitamínu D se umí skrývat za celou škálou nenápadných příznaků. Když se podíváte do ordinací praktických lékařů, uslyšíte nejčastěji stížnosti na dlouhotrvající únavu, oslabení svalů nebo opakované nachlazení. Často pacienti přichází kvůli „nijaké“ náladě, mají splín nebo lehké deprese. Zajímavé je, že člověk si na tyto stavy časem začne zvykat a domnívá se, že je to normální součást života nebo prostě stárnutí.
Když začnou bolet kosti, záda nebo je každý pád bolestivější než dříve, lékař už často pátrá právě po hladině vitamínu D. Nedostatek se ale projevuje daleko dřív. Některé ženy si stěžují na suchou pokožku, padání vlasů, větší kazivost zubů, nebo časté noční křeče v lýtkách. Děti a teenageři bývají nápadní zpomalením růstu, pozdním prořezáváním zubů nebo zakulacenými zády.
Jestliže často marodíte, i když to vypadá jako „obyčejné“ virózy, měli byste zbystřit. Vitamín D má vliv i na imunitní systém, protože podporuje produkci látek, které dokážou ničit viry a bakterie v těle. Lidé s autoimunitními nemocemi jako je roztroušená skleróza, revmatická artritida nebo cukrovka 1. typu mají podle Českého endokrinologického ústavu velmi často výrazně nižší hladinu vitamínu D než zdravá populace. Pro jistotu si jej můžete nechat vyšetřit z běžného odběru krve, na který vás může poslat váš praktický lékař.
Kdo je ohrožený nejvíc a proč to nestačí „dobrat se sluncem“
Tady přichází na řadu jeden velký mýtus: přes léto máme všichni vitamínu D dost, protože je ho přece plné slunce! Jenže realita je složitější. V našich zeměpisných šířkách koupeme kůži ve slunečních paprscích během roku dostatečně jen asi 4 měsíce, zbytek roku je UV záření příliš slabé. A co teprve senioři, děti, lidé s tmavší kůží nebo ti, kdo v létě pracují uvnitř, na směny, nebo se chrání vysokým faktorem kvůli rakovině kůže.
Někteří odborníci připomínají, že tzv. „sluneční koupel“ musí být ideálně mezi 11:00 a 15:00, bez opalovacího krému, s odkrytou pokožkou na pažích a lýtkách po dobu aspoň 10–20 minut denně. Jenže v praxi, kdo z nás si takový luxus může dovolit, zvlášť když se pracovní dny tráví vevnitř a děti jsou ve škole?
Velkou kapitolou jsou lidé s nadváhou, diabetici, starší osoby nad 65 let a také kojící a těhotné ženy. Těm všem stoupá riziko, že vitamínu D mají málo. Děti do jednoho roku mají od pediatra předepsaný vitamín D povinně, protože mateřské mléko ho obsahuje pouze minimum. Ale jak roste věk, ubývá i potřebná zodpovědnost a ochota si na něj vzpomenout.
Na chvilku si představte, že jste vegan nebo máte alergie a intoleranci na mléko, vajíčka i ryby. To jsou totiž hlavní potravinové zdroje vitamínu D. Ani často doporučovaná vejce či tresčí játra nevystačí, když je hladina opravdu nízká a organismus je neustále ve stresu nebo bojuje s nemocí.
Na jaké zdravotní komplikace si dát pozor
Asi nejčastější strašák, který na nás číhá v důsledku dlouhodobého nedostatku, je lámaní kostí. Zní to sice jako častý problém starších žen, ale lámavost kostí a úbytek svalové síly často začíná už ve čtyřiceti až padesáti letech. Česká společnost pro metabolické kostní nemoci upozorňuje už několik let na nárůst případů osteoporózy i u mužů. A právě málo vitamínu D vede k horšímu vstřebávání vápníku, což je pro kosti konečná.
Méně známý, ale o to nebezpečnější je vliv na srdce. Studie Fakultní nemocnice Brno upozornila, že lidé s dlouhodobě nízkou hladinou vitamínu D častěji končí v nemocnici kvůli vysokému krevnímu tlaku, srdečnímu selhání nebo ateroskleróze. U některých pacientů šla jejich únava i kolísání nálad ruku v ruce s narušení metabolismu cukrů, tedy s rizikem rozvoje diabetu 2. typu.
Pro ženy je zajímavé, že vitamín D ovlivňuje premenstruační syndrom – nedostatek může zhoršovat bolesti břicha, únavu i změny nálad. Lékaři z FN Motol doporučují ženám před menopauzou pravidelně hladinu sledovat, hlavně pokud mají v rodině případy osteoporózy nebo rakoviny prsu.
A pak je tady ještě jeden trochu děsivý fakt – bez dostatku vitamínu D vznikají v těle chronické záněty, které si často vůbec neuvědomujeme, ale přitom ovlivňují rozvoj revmatu, roztroušené sklerózy nebo zánětlivých střevních onemocnění. Britské studie dokonce spojují výskyt depresí a syndromu vyhoření u lidí pracujících na směny právě s dlouhodobým nedostatkem tohoto vitamínu. Pokud dlouho ignorujete signály vlastního těla, problém se prohlubuje a návrat ke zdraví trvá mnohem déle.
Jak doplnit vitamín D a chyby, kterým se vyhnout
Dobrá zpráva je, že pokud na sebe dáte trochu pozor, není tak těžké hladinu vitamínu D zlepšit. Základem je pohyb venku a čas na slunci. Nezanedbejte ani pestrý jídelníček, ačkoliv v Česku je obsah vitamínu D v potravinách dost nízký, protože většina běžně dostupných potravin se u nás nefortifikuje. Trochu pomůže zařadit tučné ryby (losos, makrela, sardinky), vejce, mléko a sýry, případně houby pěstované na slunci. Ale pozor, běžné žampiony ze supermarketu mají D vitamín téměř nula.
Pokud patříte mezi rizikové skupiny, nebo se vaše potíže zhoršují, nebojte se sáhnout po doplňcích stravy. Dávkování je potřeba vždy konzultovat s lékařem – příliš vysoké dávky mohou škodit stejně jako nedostatek. Česká endokrinologická společnost doporučuje většině dospělých doplňovat od podzimu do jara 1000–2000 IU denně, dětem většinou 400–1000 IU podle věku. A nikdy nezapomínejte na vápník, jehož vstřebávání je úzce spojené právě s vitamínem D.
- Největší chybu dělají ti, kdo nasadí obří dávky najednou v domnění, že se „dobijí na celý rok“. Vitamín D je rozpustný v tucích a jeho předávkování vede k nebezpečné kalcifikaci cév a orgánů.
- Nepodléhejte reklamám na „multivitamíny s D“, často obsahují pouze minimum vitamínu D, a navíc v nevstřebatelné formě. Sledujte etikety a dávejte přednost přírodnímu vitaminu D3 (cholekalciferol), který tělo opravdu využije.
- Pozor na nejrůznější sluneční svítilny a lampy – mohou být užitečné jen pod odborným dozorem, protože špatně zvolená expozice může poškodit kůži i oči.
Pokud máte chronická onemocnění, berete léky na tlak, cholesterol, epilepsii nebo glukokortikoidy, nebojte se probrat možnost doplňování vitamínu D s lékařem, protože některé léky mohou jeho hladinu v krvi snižovat.
V neposlední řadě můžete využít pravidelné testování – jednou za rok, zvlášť na jaře a na podzim, když je útlum slunečního svitu znatelný. Nesmí vás zmást, že stačí jednorázové „nabytí“ vitamínu D ze slunce v létě – zásoby vydrží tělu průměrně dva měsíce, pak hladina prudce klesá. Ani v 21. století technika nenašla lepší způsob, jak naše slunce, zdraví a dobrá nálada závisí z velké části na jediném nenápadném vitamínu.
Běžte se na chvíli projít ven, až příště zasvítí slunce v brněnských ulicích, a pokud vám zdraví stojí za to, nechejte si vyšetřit hladinu vitamínu D. Protože když se vaše tělo konečně „nabaští“, pocit energie, odolnosti a síly přijde rychleji než přesně vypočítaná dávka.
Napsat komentář